Текст песни Яромир Ногавица - Kometa
0 чел. считают текст песни верным
0 чел. считают текст песни неверным
|
Spatřil jsem kometu oblohou letěla chtěl jsem jí zazpívat ona mi zmizela zmizela jako laň u lesa v remízku v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem až příště přiletí my už tu nebudem my už tu nebudem ach pýcho marnivá spatřil jsem kometu chtěl jsem jí zazpívat O vodě o trávě o lese o smrti se kterou smířit nejde se o lásce o zradě o světě a o všech lidech co kdy žili na téhle planetě Na hvězdném nádraží cinkají vagóny pan Kepler rozepsal nebeské zákony hledal až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství která teď neseme na bedrech Velká a odvěká tajemství přírody že jenom z člověka člověk se narodí že kořen s větvemi ve strom se spojuje krev našich nadějí vesmírem putuje Spatřil jsem kometu byla jak reliéf zpod rukou umělce který už nežije šplhal jsem do nebe chtěl jsem ji osahat marnost mě vysvlékla celého donaha Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem hleděl jsem nahoru až příště přiletí ach pýcho marnivá my už tu nebudem ale jiný jí zazpívá O vodě o trávě o lese o smrti se kterou smířit nejde se o lásce o zradě o světě bude to písnička o nás a kometě Смотрите также:
Все тексты Яромир Ногавица >>> |
|
I saw the comet flew sky
I wanted her to sing me she disappeared
disappeared like a deer in the woods in Remízku
in my eyes there are only a few yellow sequins
I hid the coins into the soil beneath the oak
the next time you arrive we will be gone
we will be gone oh thou most proud vain
I saw a comet I wanted her to sing
The water on the grass on the forest
of death, which can not be reconciled
Love the betrayal of the world
and all the people who ever lived on this planet
The stellar station wagons clink
Mr. Kepler expanded heavenly laws
searched until he found the astronomical binoculars
mystery which now bear the brunt
Large and age-old secrets of nature
that only the human person is born
the root and the branches in the tree is associated
We hope the blood travels through space
I saw the comet was both relief
from under the hand of the artist who is no longer alive
I climbed into the sky I wanted to touch her
vanity undressed me around naked
As the statue of David in white marble
I stood and stared , I looked up I
next time will come oh thou most proud vain
we will be gone but she will sing another
The water on the grass on the forest
of death, which can not be reconciled
Love the betrayal of the world
it will be a song about us and comet
